Bože, to je vzduch! Ne, jako dole v kajutě, v té konzervě, kde si připadám hůř, než sleď v rajčatové omáčce. Jen ta omáčka tam chybí. Hmm, rajčatová omáčka! Mám rád, když voní po skořici a hřebíčku. Ano, tak, jak ji dělávala babička. To byla nejlepší kuchařka na světě! A ty její knedlíky! Od ní chutnal i obyčejný vaječný řízek. Ta moje neumí udělat ani míchaná vajíčka. Jak jsem s ní mohl vydržet třicet let! Taková krásná holka to byla a teď vypadá jak bečka. No jo, až se vrátíme, narazíme zase s klukama bečku. Jako za mlada. Ztřískáme se jak ty svině a pak budeme blít jak šakali! Ne, ne, ne, blití ne! Dost jsem si "užil" v noci. Už aby přinesli to kafe. Bože, to je vzduch!
Ach.
.
.
.
.
.
.
.
.
.